PRORAZILI SE DO STAŘIN DOLU "JAKUB"
.
Tenkrát, když po zaměření polohy stařin dolu Jakub se začaly na Radnické na dole Rako stavět zátopové dveře na 6 atmosfér, kroutili havíři hlavou a viděli v tem zbytečný rozmar báňského úřadu. Ale zákony lidově demokratické republiky nedopouští vystavovat životy havířů v nebezpečí a hráze se postavily. Průval vod později ukázal, že postup báňského úřadu byl správný.
.
Prvně se na stařiny narazilo letos v lednu. Při předvrtávání soupravou Crelius do hloubky 20 m se jednou narazilo na dutinu a výplachová voda se začala ztrácet. To byla první záruka, že stařiny jsou na mapě zakresleny správně. Byl to vrt s hlavy č. 8. Potom bylo odfáráno asi 10 m po směru a zarazila se kolmo na stařiny dovrchni chodba. A zase se předvrtávalo. Jeden z vrtů vniknul opět do trhliny a výplachová voda se začala vracet spodní děrou na hlavě č. 8. Otvor se brzy zanesl a ucpal, voda přestala vytékat. Dovrchni chodba se hnala dál. Předvrtávalo se rychlovrtkou asi na 10 m. Když už stařiny odděloval jen. pilíř 8,5 m silný, byla znovu navrtána trhlina, ze které začala pulsované vytékat voda. Chvíli prudčeji a chvíli zase otvor nassával vzduch. Další vrt už musel být ucpán dřevěným kolikem, začalo prosakování vody uhlím a byl zaznamenán výron kysličníku uhličitého (dušáky).
.
Byly prohlédnuty zátopové dveře a učiněna opatření pro případ průvalu vod. Z dalších navrtaných děr voda prudce stříkala. Dne 2. dubna nařídil vedoucí úseku Tichý dveře uzavřít. Na tři dny přestala těžba uhlí. Prostor mezi oběma dveřmi se začal zaplavovat studenou kalnou vodou. Dveře poblíž č. 3 se zalily až do stropů chodeb. Přídavná pumpa chrlila vodu odpouštěnou pojistným ventilem v hrázi. Sedmého dubna byla voda stržena, proveden průzkum. Podle vodoznaku sahala hladina až do výše 30 cm dveří u čísla 8. Počva byla rozbahněna. Z výstroje byl podemlet jen jeden pár. Za zvětšeného přítoku vod pokračovali havíři J. Šmíd, V. Pichrt, M. Hess a J. Štercl v postupu a během osmí směn se prostříleli za použití elektrických palniků do stařin dolu Jakub. Tato jáma hluboká asi 40 m těžila naposledy v roce 1895 a 1896.
.
Málokterý chodec, který se ubírá pěšky od Rakovníka do Pavlíkova, si už dnes všimne kamení a keřů na zarostlém odvalu zaniklé šachty, na pravé straně zákrutu cesty v místech, kde odbočuje pěšina na »Brabečka«. A teprve pár jedinců se pro nedostatek kyslíku (pouze 15% místo 20%) dostalo do chodeb, ražených před 60 lety, aby shlédlo tehdejší práci. Pronikli jsme asi 100 metrů neporušenou směrovou chodbou k východu, kde bývala stará šachta. Dál to nešlo. Nedalo se dýchat Viděli jsme krásnou práci.
.
Drobivé letnové stropy a boky jsou fálovámy. Stojky v tesané chodbě jsou kolmé, vzdálené na 1,4 až 1,6 m. Dříví je stavěno na zub, silnější stojky jsou štípané. Do pravé rozšířené části chodby se zakládala přibírka. Nikde nejsou stopy po rozrušení střelbou. V jílové počvě jsou grunzole a vodoteč. Na zemi ve vodě, sahající po holinky, leží prkna, po kterých se jezdilo radvanci nebo hunty. Snad je najdeme, až se někdy dostaneme k šachtě. Zatím jsme nalezli jen jednu násadu od lopaty z tvrdého dřeva a zrezivělý tulej. Na protější západní straně od prorážky asi 20 m je nedokončená pětimetrová zátinka se šramem při spodku s jednou vrtnou děrou při levé boční stěně.
.
Sloj mocnosti 100 až 120 cm je vzhledně dobré kvality. Úklon je 30 až 40 cm v metru. Dovrchni chodba je na spodku vybedněna. Po těchto prknech asi bylo šoupáno uhlí, na směrové opět nakládáno a voženo k šachtě. Zachovalost výdřevy nasvědčuje tomu, že celá uhelna byla do letošního roku zatopená. Tak je možno soudit také podle malého obsahu kysličníku uhličitého, který je pohlcen ve vodě.
.
Brouzdáme se studenou vodou a vracíme se z prohlídky díla vytvořeného lidmi, žijícími před dvěma generacemi. Vzduch se postupně mačká do míst, odkud jsme se pro nedychatelnost museli vrátit. Brzo pronikneme až k šachtě. Tam asi shlédneme další důkazy práce před 60 lety.
Antonín Košulič, měřič n. p. Rako. ?1955?
Přepsal K.Kestner 2016