V údolí Tyterského potoka chmurně dívá se v kraj protáhlá temná massa, rozeklaná ve dvě homolovité kupy, prastaré již místo hornické, kde znovu bylo dobýváno od května r.1871.
.
Kyzonosná břidla leží tu v bezprostředním dotyku spilitu obohacena tuhou. Těženo bylo hlavně dvěma štolami raženými v příkrém již svahu, prvá asi 50m nad hladinou potoka, druhá pak o 5m výše.
.
Nižší probíhá skoro vodorovně a možno ji sledovati asi 10m, dále jest zasypána. Mnohem mohutnější jest práce druhá, po níž zůstala rozsáhlá jeskyně s jezírkem na dně. Vybrali zde jednak partii na samém kontaktu, jednak těžili pyritonosný materál jamou do hloubky.
.
Těžilo se zde až 1m mocné čočkovité těleso litého kyzu (tzv. "litina"). V zadní partii jeskyně jest navrtáno v několika místech k odstřelení, ke kterému již nedošlo. Po rozsáhlé květnové povodni v údolíčku roku 1872, která spláchla kovárnu, třídirnu a parní drtič, již zde kolínské těžířstvo práce neobnovilo.
.
Volně podle R.Jirkovského
Těžilo se zde až 1m mocné čočkovité těleso litého kyzu (tzv. "litina"). V zadní partii jeskyně jest navrtáno v několika místech k odstřelení, ke kterému již nedošlo. Po rozsáhlé květnové povodni v údolíčku roku 1872, která spláchla kovárnu, třídirnu a parní drtič, již zde kolínské těžířstvo práce neobnovilo.
.
Volně podle R.Jirkovského