VÁŇŮV KAMEN (Z dějin Kročehlav)
Za dávných dob byl náš kraj pokryt pralesy, které vyrůstaly z mokré, bažinaté půdy. Mohutné kmeny obrovských stromů zapadaly do močálů a zakrývaly se bahnem. Namísto nich vyrůstaly jiné stromy, ale i ty byly později vyvráceny. Pro nedostatek vzduchu neshnily, nýbrž zuhelnatěly. Tak se vytvořily mohutné vrstvy uhlí.
Již dlouho se vědělo, že na Kladensku jsou mohutné zásoby uhlí, ale nikdo po nich nepátral. V domácnostech se topilo dřívím a průmyslových závodů nebylo. - Když se počala taviti železná ruda, poznala se důležitost uhlí. Uhlí bylo po prvé nalezeno r. 1775 dřevorubci Appel- tem a Burgrem nedaleko Vrapic. Odpočívali na kraji lesa a spatřili v krtčích hromádkách kousky uhlí. Počalo se tam hledati uhlí a byly založeny první uhelné jámy, které však později zanikly.
Od té doby se znovu pokoušeli lidé najiti uhlí, ale jejich pokusy byly marné. Podařilo se to teprve zkušenému horníku Janu Váňovi, narozenému r. 1811 ve Felbabce u Hořovic. Byl pověřen měšťanem Václavem Novotným, aby hledal uhlí. Jan Váňa dlouho marně hledal, až r. 1846 nalezl velikou vrstvu uhlí v hloubce 20 m. Na tom místě byl založen důl, zvaný Kateřina-Josefa.
Utvořila se uhelná společnost a Jan Váňa se stal jejím ředitelem. Zemřel r. 1864 a zanechal čestnou památku. Roku 1854 byl na tom místě, kde Jan Váňa nalezl uhlí, postaven veliký kámen. Nyní stojí asi 4 m od silnice, vedoucí z Kladna do Prahy, kde zastavují autobusy. Má podobu komolého jehlanu a je z čediče (!!! ;o) pozn.přepisu). Je nazýván všeobecně kamenem Váňovým.
Jan Váňa se stal dobrodincem kladenského kraje. Bez jeho nálezu by nebylo na Kladensku ani hornictví, ani hutnictví. Váňův kámen patří proto k nejpřednějším památkám našeho kraje.
Napsal Miloslav Votík z Kročehlav, přepsal Karel Kestner ze Strašecí 2014